Tak vás mohu uvítat na mèm blogu s básněmi a příběhy http://solens-kyla.blog.cz

Ty ses jako vrátil?

10. dubna 2018 v 11:51 | Svart Sol |  Z MÉHO ZKURVENÉHO ŽIVOTA
Mám tomu věřit? Že mi zase nelžeš? Že jsi přítel a ne nepřítel? Po tom všem co se stalo? To ti to mám odpustit? Nedokážu na to zapomenout. Kvůli tobě sem skoro umřela. Ano po tom co jsi mi to udělal jsem se čtyřikrát pokusila o sebevraždu a dvakrát se to skoro povedlo! Víš? Dohnal jsi mne k šílenství podlomil úplně moji psychiku a dohnal k sebevraždě. Tehdy jsem o těch sebevraždách jen nepsala, ale skutečně je páchala! Tak, že jsem skončila v nemocnici na přístrojích! A pak jsem na další pokus prošla vlastní smrtí. Vlastně dalo by se říci, že od té doby jsem prošla smrtí vícekrát. Ano přežila jsem vícekrát smrt. Třeba ten pád když jsem spadla z zhruba 5m na chodník a zlomila si pánev tak, že všichni mysleli, že po tom držkopádu jsem po smrti. I já si myslela, že jsem po smrti. Nakonec jsem ten pro normální lidi snad doslovně smrtelný pád přežila. Přežila jsem i silné předávkování léky. Antidepresivy. I léky s vodkou a vínem i když v tu chvíli už jsem necítila vůbec hmotné tělo a byla jsem úplně v jiném světě. A ne žádné světlo jsem neviděla. Prostě jsem se ocitla mimo tento svět někde dost daleko od bolesti, žalu, utrpení. A víte co? Tam jsem našla to co hledám celý život. To co hledám celý život jsem našla ve smrti. Je to tak...


 

Achjo

26. ledna 2018 v 13:13 | Svart Sol |  Z MÉHO ZKURVENÉHO ŽIVOTA
Achjo. Se už vážně zabiju. Chlapy nejsou schopný pochopit, že jsem lesbička a pořád mne uhání a dělají jako bych byla jen jejich. K tomu bydlím u kamaráda, který je do mne sice zamilovaný, ale chápe slušnost, że si nevynucuje sex ani vztah. Ale díky těm ostatním kokotům co nechápou, že jsem jen na holky jdu asi zpět na ulici. Vážně se mám úžasně. K tomu se mi rozjíždí asi lupenka, protože se mi loupe kůže s celých dlaní a prstů a dle obrázků a tomu co jsem se dočetla o lupence tak to je lupenka to co mám. Takže vážně super. Ty ruce hrozně bolí. Au. Vážně úžásný. Mám sto chutí se jít zabít. Psychika v prdeli a zdraví taky. Loupe se mi kůže docela hluboko a dost to bolí. Já si ty puchýřky stříhám, protoże ta plandající kůže je dost nepříjemná. A ta kůže pod tím pekelně bolí. Au, au, auvajs. Jestli mám lupenku mohu se jít rovnou zabít. S tak loupající se kůží o mne už vůbec žádná mít zájem nebude. Když už teď mám problèmy si nějakou najít. Respektive chce mne více slečen, ale bydlí moc daleko. A já zjistila, že vztah na dálku kvůli zhoršujícímu zdraví prostě nedám. Předtím jsem byla moc naivní, že bych se svým zdravím a psychikou prostě je nemożný. To je v prdeli toto...

Když se sny rozpadají

25. ledna 2018 v 10:54 | Svart Sol |  Z MÉHO ZKURVENÉHO ŽIVOTA
Když se sny tříští jako vlny o útesy. Zmizet na Island či do Švèdska je pro mne nereálný. Islad protože tam nedávají občanství jen těm co jsou z Islandu či tam mají příbuzný což já nesplňuji ani jedno natož já nemám ani peníze tam jet na "návštěvu" prostě nemám přes třicet tisíc na tu cestu s pobytem. Takže by mne to vyšlo kolem sto tisíc. Zjišťovala jsem si to přes různé stránky a organizace či co to je. No prostě nereálné. Chci se podívat do Švédska do Stokholmu hlavního města i do muzea Ebby Grön. Ta kapela tam má i muzeum je to nejznámější kapela Švédska. Prostě je tam ta top. Chci vypadnout za polární září. Už od dětství mne to táhlo na sever. Jenże jsem zjistila, že jsou to pro mne nereálnè sny. Pak můj největší sen je vidět naživo moji nejoblíbenější kapelu díky, který jsem se ještě nezabila. Jenže ta Katatonia se možná rozpadne . Dali si pauzu a řeší budoucnost kapely. Zatím zrušili skoro všechny koncerty. Po Evropě úplně. Także se mi rozpadá poslední sen co mne ještě držel při životě když se všechny sny rozpadli. Zbyl mi poslední sen co se rozpadá jako všechny moje sny. Rozpadli se mi všechny sny. Protože jsou pro mne nereálné. No víte moje sny byli můj život a tím, že se rozpadli moje sny tím se rozpadl i můj život. A to definitivně. Jestli se rozpadnou jdu se zabít....

 


Otázka dne?

24. ledna 2018 v 23:59 | Svart Sol |  HLASY V HLAVĚ

Necitelná mrcha?

24. ledna 2018 v 19:28 | Svart Sol |  Z MÉHO ZKURVENÉHO ŽIVOTA
Jo není mi psychychicky vůbec dobře. Vše mi vás připomíná. Jsem vězeň minulosti. Kurva tolik to bolí. Jenže uż nejte součástí mèho života a nikdy nebudete. A nejvíce bolí to, že jste všichni byli tak moc falešní a já vám tolik věřila. Já vás milovala vy kreténi, ale vy jste si mých citů nevážili. Ani jeden z vás. Dala jsem vám vše co jsem jen mohla. Chybíte mi víte? A to je na tom nejhorší. Protože mi ty časy s vámi tolik chybí!!! Jo jsem psychicky úplně v prdeli. Všude vás vidím a to tolik bolí. Nejde na ty časy jen tak zapomenout. A to tolik bolí. Už dávno nejste součástí mèho zkurvenèho života a to mne dohání k ještě většímu šílenství. Už zase se pomalu každý den pořeřu do rukou. Pomáhá to přebýt tu hroznou bolest. Jste buď mrtvý či jste se na mne vysrali. Tak i tak jste opustili můj život. A to tak strašně bolí. Bolest a žal. To mi po vás zbylo. Tu obrovskou díru nikdo nezacelí. I když se snažím to přejít tak to nejde. Snažím se s kamarády dělat to co s vámi, ale vůbec to není ono. Prostě to není jako ty věci jako s vámi. Hudba, písničky, myšlenky, venkovní svět a vše mi vás připomíná. Vzpomínky. Jo už jste jen vzpomínky. Ale tak bolestné. Tolik to bolí. Tak stráně moc. Proč mi chybí zrovna takový zmrdi kurva? Proč mi chybí jen ti zmrdi? Kurva... Jo jste zmrdi a jste na to pyšní. Ale proč mi chybíte zrovna vy? Asi protože v mém životě byli jen ti zmrdi. Jo bohužel nepotkala jsem snad nikoho kdo by nebyl zmrd. Ale víte co? Ze mne je teď ještě větší zmrd než jste vy dohromady. Stala se ze mne osoba, kterou pomalu každý zbožňuje. Jo je ze mne lamačka srdcí. Protože já už necítím nic jen bolest. Víte? Už jsem tak zničená bolestí, že nedokážu cítit nic jiného. Jsem chladná jako led a už jednám bez citu a chladně. A víte co? Je mi to u prdele. Už vám nepomáhám a jste mi ukradení. Však to jste přeci chtěli? Tak tady máte to co jste ze mne stvořili... Necitelnou mrchu co už myslí pomalu jen na sebe... Víte kdysi jsem pomáhala lidem... Byla hodná.. Laskava... Ale víte co? Ono je to úplně k hovnu. Být hodný v dnešním světě. Já už začala myslet jen na sebe a srát na ostatní. A je mi lépe. Místo toho abych koupila něco pro radost kamarádům jako kdysi tak si raději pořídím věci pro sebe pro svè potěšení a ostatní už seru víte? Lidi jsou mi už těżce u prdele. Na dobrotu pro žebrotu. Jak přesná to slova. Kdysi jsem to vnímala jinak, ale už moc dobře rozumím těmto slovům. Dala jsem vám vše a cy jste mne znásilnili, okradli a pomluvili úplně všude jste ze mne udělali tu špatnou když jsem vám pomáhala? Tak tady máte novou mne. Kundu...

Zabila bych tě

24. ledna 2018 v 15:54 | Svart Sol |  BOLEST A ŽAL

Jo tehdy jsi byl jediná osoba, kterou jsem si myslela, že skutečně mám. Ach, jak jsem byla naivní. Víš já tě dlouho milovala, ale ty jsi jen hajzl a zmrd. Jestli si myslíš, že jsi se za tu dobu změnil já tomu tedy nevěřím. Ublížil jsi mi tak moc, že jsem o těch sebevraždách jen nemluvila. Víš kolik básní jsem během té doby po tom co jsi mi odešel ze żivota o tobě napsala? A příběhů? Nevíš. Já tě brala za jedinou osobu co jsem kdy měla doopravdy, ale pak jsem zjistila, že jsi ten nejvíce falešný člověk, kterého jsem kdy potkala. Hrával jsi mi na klavír, ty společnè západy slunce. Byl jsi jako z mých snů. No a já se do tebe zamilovala i když jsem byla ve vztahu, ale ty nevíš co vše mi dělal on. Milobala jsem tehdy vás oba. Ty jsi mi jediný a první za celý můj život rozuměl a byl jsi úplně jako já. Miloval jsi stejné věci, měl stejné fantazie a představy jako já, prostě jsi žil presně v tom světě jako já. Byl jsi jako má spřízněná duše na, kterou jsem tak dlouho čekala. No a pak jsme se začali scházet a postupně spolu trávit intimní chvíle, který v té době byli ty nejůžasnější ze všech dokonce více než s mým přítelem. Po půl roce co jsme se znali jsme spolu začali spát a trávit krásný romantický chvíle po, kterých jsem tak toužila. Milovala jsem tě více a více, ale ty jsi mne srazil do té bezedné propasti. Ano věděl jsi, že ty jediný mne můžeš shodit do té temné nekonečnè prázdné temnoty. Když jsi mne bez jediného slova poslal do prdele celý můj svět a život se úplně zhroutil. Ano ty za to vše můžeš. Můj život je od tè doby jen horší a horší. Kvůli tobě jsem se definitivně odstřihla od okplního světa, díky tobě jsem znovu spadla do alkoholu, trávy a drog, ale nic s toho tu hroznou bolest nedokázalo utišit tak jsem se na to vysrala a dostala jsem se z drog. Protože tu bolest neutišilo nic ani ty drogy. No a pak už mi jeblo úplně a o těch sebevraždách jsem uż jen nemluvila, předávkování antisepresivy, věšení se, a další předávkování s vodkou a vínem. Víš po tè dlouhé době co od toho uplynula bych tě zabila...

Lost in memory

24. ledna 2018 v 14:44 | Svart Sol |  MOJE VIDEA

Volby?

24. ledna 2018 v 11:02 | Svart Sol |  MOJE NÁZORY
Můj názor je, že cokoli je lepší než Zeman. Pro zemana neexistuje sprotè slovo, protože bych to sprosté slovo urazila. Tento stát se Zemanem a Babišem jde úplně do prdele. A komu se mé názory líbit nebudou tak mám v piči. Nezájem. Každý má své názory. Já ani k volbám nešla a nepůjdu. Je to jako můj protest vůči této debilní vládě. Demokracie? Děláte si prdel? To se jen pod názvem " demokracie" ukrývá komunismus. Vždyť v naší vládě je jeden komunista vedle druhého a ty nové zákony jsou úplná debilita jako by v naší vládě byli úplný kriplové. Jo aha my máme ve vládě krypli. Ne to bych toho krypla urazila. Sorry. Jako to co se tu děje je hrůza. Hodit na tuto zemi obří atomovku a zdrhnout do Rakouska třeba tam je dobře. Ano miluji Rakousko i ty lidi tam. Rakušáci jsou moc hodní lidi co uctívají lidskost. Či mám ráda poláky taky moc hodní lidi. I když v Polsku jsem ještě nebyla, ale i to mám v plánu. S někým či sama. To už je jedno. Ano už jsem byla v Rakousku, Německu i Bratislavě. A víte co? Tam je úplný rozdíl ve společnosti i lidskosti než tady. Tady u nás se totiž něco jako lidskost neuznává. No tedy až na Brno a Pálavu tam jsou taky moc hodní lidi. Bydlela jsem tam skoro rok a moc mi na té vesnici pomohli. Okolí Brna v těch končinách jsou taky hodní lidi, ale to vás nejprve musí přijmout mezi sebe... No to je jedno... Ale souvisí to s tím taky a ne že ne... Prostě na volby seru...


Vztah po facebooku?

23. ledna 2018 v 20:00 | Svart Sol |  Z MÉHO ZKURVENÉHO ŽIVOTA
Jo mohla bych mít holek kolik bych chtěla. Ale jsou moc daleko a není jim osmnáct. Takže mne i tak chtějí do vztahu, ale co se vztahem jen po facebooku? Mám tolik problémů jak psychických tak fyzických co se jen zhoršují, že jsem si uvědomila, že i když miluji cestování a poznávání nových míst tak kvůli zhoršujícímu se stavu bych vztah na dálku prostě nedala a to mne sere a deprimuje. Já si prostě nikoho nikdy nenajdu. Má největší láska je asi po smrti a vše se od té doby ve velkèm jen sere. No jaký máte vy názor na vztah na dálku? Má bývalá přítelkyně mne chce zpět do vztahu, který díky mému zdravotnímu stavu krachl i když mne to nehorázně sere, protože ji mám ráda i když jsem ji nikdy neviděla osobně kvůli mému zdraví jsem za ni doject nemohla. Takže na hovno. Navíc nedokážu přestat milovat jeho. Párkrát jsem si myslela, że dokážu milovat i někoho jiného než jeho, ale nakonec mi ti lidi ubížili a já zjistila, że to byla hen divná iluze a, že miluji jen jeho a já díky tomu budu navždy sama. Má o mne zájem dost dívek, ale žijí moc daleko a není to dobrý. Já si moc věřila, że dám vztah na dálku prostě přes hlavu. Vše mi přerůsta přes hlavu. Ale v té době mi ještě to zdraví bylo lepší. Ale netušila jsem, že se začne tak prudce vše celý můj stav tak zhoršovat. Ale jedna krásná kawaii emařka bývá víkendy ve městě kde žiju a chce se sejít... A je taky na holky... Tak mi držte palečky aby mi konečně nějaký vztah vyšel... Jinak se už vážně půjdu zabít... Od jeho smrti mi nevychází nic a vše se mi od tè doby sere.. A hlavně ty vztahy... Tak mi držte palečky aby mi konečně s nějakou vyšel vztah. Protože já prostě vztah po facebooku nechci. A díky zdraví a psychice nakonec nejsem schopná za żádnou dojíždět.. Prostě na tom jsem jen a jen hůře a nejsem daleko k tomu se jít zabít... A jaký máte vy názor na vztah na dálku?

Jag älskar dig

23. ledna 2018 v 18:41 | Svart Sol |  BOLEST A ŽAL

Nejde o tobě nepsat. Mám tebe plnou hlavu i srdce. Achjo, nejde přestat na tebe myslet. Asi o tobě budu psát a básnit do mý smrti. Nedokáżu milovat nikoho jiného než tebe. Nechápu to. Nic s toho nechápu. Co si to semnou udělal? To pouto si vytvořil tehdy ty, že? Ale proč sis vybral mne a k čemu? Vím, že sis mne k něčemu vybral. A nechráníš mne jen tak. Pro nic za nic. No alespoň sis vzal zpět svou bolest na svá bedra, ale díky tomu jsem zjistila, že má vlastní bolest je dostatečně veliká k tomu se jít zabít. Jo má bolest už mi přerostla prostě přes hlavu jako tobě víš? Já tě moc miluji. A chci být po tvém boku buď ve smrti či životě tož je ovšem to. Jsi opravdu mrtvý či jsi jen musel zmizet? Nu? Toď ta ona hlavní otázka. Kde kurva jsi? Já už si tebe někde najdu... Ano musím si tě najít v tomto obřím světě či v astrálu... Ale někde si tě najdu.. Znovu mi neutečeš jako už dvakrát...

Kam dál